Martin Pisarčik

Martin Pisarčik veřejně pojmenovává systémová selhání akademického prostředí a dlouhodobě usiluje o obranu důstojnosti, práv a svobod nejen studentů, ale i mladých akademiků.

Martin se opakovaně a otevřeně postavil proti přetrvávajícím neetickým praktikám v české akademii, mezi které patří tolerování sexuálního obtěžování a nedostatečné mechanismy jeho řešení, klientelistické vazby a netransparentní rozhodování, porušování etických zásad vědecké práce a nezájem vedení institucí o systémovou změnu. Zaměřuje se ale i na závažné porušování pracovněprávních předpisů, kdy jsou mladí akademici záměrně zaměstnáváni na nejisté, podhodnocené a často nezákonné úvazky, bez jakékoli perspektivy profesního růstu či stability.

Ve svých veřejných vystoupeních i interních debatách upozorňuje na skutečnost, že akademické instituce systematicky porušují zákoník práce a zneužívají postdoktorské pozice a projektové financování k přebujelému zaměstnávání „dočasných pracovníků“, kteří reálně nesou odpovědnost za výuku, výzkum i agendu bez odpovídající ochrany.

Martin přitom nehájí pouze svá práva. Chrání i práva těch, kteří se bojí ozvat, často z obav o kariéru nebo existenční jistotu. Tím, že vystupuje nahlas a adresně, dává ostatním odvahu a naději, že změna je možná.