Anetku jsem poznala, když jí bylo 14, možná skoro 15 let. Tehdy se přihlásila jako dobrovolnice na budějovický Majáles a byla úplně šílená – ale přesně tím nejlepším možným způsobem. Hned zapadla do týmu, do všeho se vrhala po hlavě a na programy chodila dobrovolničit snad na všechno, co šlo.
Další rok se přidala naplno do týmu – jak do filmové dramaturgie, tak do produkce. A právě tam naplno ukázala, jak skvělá je. Programy s ní prostě jedou. Je spolehlivá, nápaditá, energická a vždycky ochotná přiložit ruku k dílu.
Majáles ale rozhodně není její jediná aktivita. Anetka je také šéfredaktorkou časopisu Vedneměsíčník, našeho budějovického studentského časopisu. Zároveň působí v předsednictvu Výboru pro školství v Jihočeském školním parlamentu a kromě toho se věnuje celé řadě dalších projektů, akcí a aktivit.
Na Anetce je nejvíc obdivuhodné, kolik energie dává do věcí kolem sebe a kolik lidí tím dokáže strhnout. Ať už jde o kulturu, studentský život, školství nebo komunitu kolem sebe, všude po sobě nechává něco lepšího.

